Březen 2008

Inuyasha-Kapitola 13.

29. března 2008 v 22:14 | Svip |  Cesta za Shikonem (Inuyasha) - dokončený příběh
Kapitola 13.
Sesshoumaru se mračil čím dál víc. Bylo mu jasné, že nesmějí zbytečně marnit čas. Musel Rin dostat v bezpečí na svůj hrad. Větší starost mu ale teď dělal Jaken. "Jak je to dlouho?" zeptal se. Rin se a něj zmateně podívala. "Promiňte, Lorde-Sesshoumaru, ale co jak je dlouho?" "Co Jakena otrávil Narakův hmyz." "Asi…nevím jak dlouho. Pár hodin už ano." "Aha." Sesshoumaru přimhouřil oči a spatřil Jakena. "Tamhle je! Běž mu to dát!" "Ano, Lorde." Rin se rozběhla k Jakenovi a předala mu květinu. Ten se na ni vděčně podíval a květinu spolkl. "Díky, Rin. Už je mi mnohem lépe." "Mistře Jakene, měla jsem o Vás strach!" Rin ho pevně objala a rozplakala se. Sesshoumaru to nekomentoval. Rozhlédl se po zabaleném tábořišti a tiše si povzdychl. "Vyrážíme!" zavelel a bez ohlédnutí se vydal na cestu. "Mistře Jakene, nasedněte na A-Una! Bude to pro Vás jistější! Já půjdu pěšky." Rin čapla otěže A-Una a vydala se za svým lordem. Ten jen pokračoval v cestě. 'Ztratili jsme mnoho času. Musím ji co nejrychleji dostat do hradu! O co Narakovi jde?' říkal si Sesshoumaru v duchu. 'O co mu sakra jde? Chce Jakena anebo Rin? Ale…k čemu by mu byli? Ledaže…' Sesshoumaru přivřel oči do tenké štěrbinky.
Inuyasha vynesl Kagome ze studny. Oba se vydali do chatky. "Hej, už jsme tady! Vylezte!" zavrčel Inuyasha. "Inuyasho…!" začala Kagome, ale Inuyasha ji nenechal domluvit. "No jo, už mlčím." "Tak mlč!" řekla s úsměvem. Inuyasha ji objal kolem pasu a společně vešli do chatky. Tam se jim naskytla nevšední podívaná. Miroku seděl svázaný v koutě a volal Sango. Ta ho nevnímala, protože vařila a Shippo se jenom smál. "Hej, co se tu děje?" zabručel Inuyasha. "Inuyasho, Kagome, vy už jste zpátky?" zeptala se Sango překvapeně. "Jo. Ale ještě se tam budeme muset vrátit. Jen jsme si říkali, že vám povíme o Vánocích." "Zkrať to! Tys to říkala." "Ok. Tak já jsem to říkala. Je v tom rozdíl? Jestli jsme to říkali my anebo my?" "Tak to netuším. Ale já to prostě neříkal." "Dobře. Zamotávám se do toho i já. Prostě a jednoduše…blíží se Vánoce a tak jsme maličko nakupovali." "Vánoce? Co jsou to Vánoce?" skočil jí na rameno Shippo. "Vánoce jsou svátky klidu a míru. Jak jsem už vysvětlila Inuyashovi, u nás je tradicí, že se většinou schází celá rodina, dávají se malé dárečky, peče se cukroví a zdobí se stromeček." "Jé, to musí být krása." vyhrkl Shippo. "Mno a tak si Kagome myslela, že bychom vám je mohli začít nakupovat." dopověděl Inuyasha. Ostatní se na něj zmateně podívali. "Dárky." ujasnil a přitáhl si Kagome k sobě. Pohladil ji po břiše a usmál se na ostatní. "Děje se něco?" zeptal se Shippo. "Ne, mělo by?" odpověděl Inuyasha otázkou. "Kagome není dobře?" "Proč by jí nemělo být?" "Protože ji hladíš po břiše." Shippo zakroutil hlavou. "Ne, Shippo, tím to není." Kagome se na Inuyashu usmála. "Tady něco nehraje. Vy dva jste se málem zabili…" prohlásil Miroku zamyšleně. "My dva? Tak to bylo asi předtím…" Kagome to nedořekla a rozesmála se. "Ehm, Kagome? Čemu se směješ?" zeptal se Inuyasha nechápavě. "Já ani nevím. Vlastně vím. Představila jsem si budoucnost…" Kagome se rozesmála ještě víc. "Budoucnost? Co je na budoucnosti tak vtipného?" Inuyasha se poškrábal na hlavě. "Jen…si…tě….nedovedu…představit…jako…tátu…" Kagome se rozesmála ještě víc. Ostatní se na ně otočili. "Takže…Kagome, ty opravdu čekáš dítě?" zeptal se Miroku překvapeně. "Jo. Jak jsi to poznal?" "Já to nevěděl. Jen jsem si to tipnul…" "Tak teď už to víš. Inuyasha a já budeme mít dítě." "Tak to gratuluju!" Sango ji objala. Miroku něco v rohu zabručel. Inuyasha zakmital oušky a zmateně se na něj podíval:"Ale já myslel…no já radši nebudu myslet." Inuyasha pokrčil rameny. "Tys mě slyšel?" zeptal se Miroku překvapeně. "Jo. Neměl jsem?" "Nevím." "To je jedno. Kdy půjdeme za Narakem?" vyskočil Inuyasha. "Třeba hned? Ale nejdřív by mě musel někdo rozvázat." "Já tě klidně rozvážu, ale jeden dotek a máš ruce svázané!" řekla Sango přísně. "Sango, ty jsi tyranka…" zašeptal Miroku. Shippo a Inuyasha se po sobě podívali a zakroutili hlavou. "Tak tedy vyrážíme? Jen bych vás měla informovat, že kousek odtud cítím Shikon no Tama…" "Kterým směrem?" zeptal se Inuyasha, když ji bral do náruče. "Ujdu to sama. V lese, kousek odsud." "To je jedno, že to ujdeš. Stejně tě ponesu! A neodmlouvej!" zavrčel Inuyasha. Sango tedy rozvázala Miroka a vydali se na cestu.
Sesshoumaru se otočil. Rin se na něj prosebně podívala. "Prosím, Lorde-Sesshoumaru, já už nemůžu." Rin si unaveně sedla na zem. "Jakene, pohlídej ji!" přikázal Sesshoumaru a zmizel. Rin se schoulila do klubíčka a zavřela oči. Zakručelo jí v břiše. "Máš hlad?" zeptal se Jaken starostlivě (to brzo…). "Tak trochu. Mistře Jakene, nevíte kam Lord-Sesshoumaru šel?" "Nevím. Ale jelikož je večer, asi to tu obchází a hledá démony." "Jakene, moc mluvíš!" ozvalo se stroze. Sesshoumaru položil před Rin několik ryb a zase zmizel. Rin se rozzářily oči:"Děkuji Vám, Lorde-Sesshoumaru." Rin položila ryby na oheň a začala je péct. Jaken ji zamyšleně sledoval. 'Zítra bychom měli dorazit do hradu. Pak se s lordem vydáme na cestu sami. Doufám. Pokud ano, moc se na to těším.' Jaken celý zářil. "Mistře Jakene, Vy nemáte hlad?" zeptala se ho nechápavě Rin. "Co, cože?" "Já jen že už Vám po několikáté říkám, že večeře je hotová…" "Aha. Ano, trochu hlad mám. Díky." Jaken se do toho pustil. Rin byla celá zkoprnělá z toho, že jí poděkoval. Oba dojedli a Rin usnula. Jaken ji hlídal.
"Končím. Tady si sednu a vyrážím zítra, protože…á, Miroku, dej tu ruku pryč!" zaječela Sango a vrazila mu facku. Miroku ublíženě stáhl ruku z její hrudi. "Au! To bolelo…" "To mělo! Nemáš nic lepšího na práci?!" "Ne. Nemám. Leda ještě…" Mirokova ruka putovala na její pozadí a Sangina na jeho tvář. "Au! To bylo ještě krutější." "Miroku, s tebou to nemá cenu! Vzdávám to!" zaječela na něj a oddupala do lesa. "Co? Jak to myslela?" zeptal se Miroku zmateně. Kagome se za ní rozběhla. "Sango, počkej na mě!" zavolala za ní. Sango se na ni smutně otočila. Po tvářích jí steklo pár slz. "Sango?" "Ano, Kagome?" Sango odvrátila pohled. "Pojď, najdeme horký pramen!" Kagome ji chytila za ruku a usmála se na ni. "Díky, Kagome." "Pokud ti to pomůže a nebude ti ještě hůř, mysli na mě! Anebo ne. Radši ne. To by ti vážně bylo ještě hůř a to nechci…" Kagome se zazubila a Sango se rozesmála. "Teda Kagome, ty víš jak zvednout náladu." Sango se podívala před sebe. "Hele, horký pramen. Konečně dobrá zpráva…jdeme?" "Jasně." Kagome tam skočila šipku a Sango ji následovala.
"Kde jsou tak dlouho?" zavrčel Inuyasha netrpělivě. "To nevím. Snad se jim nic nestalo. Navíc bych byl rád, kdyby mi Sango vysvětlila, co vzdává..." Miroku si povzdychl. Inuyasha a Shippo se zamračili. 'Jemu to nedošlo?' řekl si Shippo v duchu. 'To je idiot.' myslel si Inuyasha. "…Ale fakt. To je snad poprvé, co nás nešmírovali." řekla Sango vesele. "Jo. Konečně klid. Mají lehce smazatelné plus." "Jo, to souhlasím, Kagome." Sango pohodila mokrými vlasy, které se jí lepily na obličej. "Kde jste byly?" zeptal se Inuyasha naštvaně. "Našly jsme horký pramen. Proč tě to zajímá?" zeptala se Kagome klidně. "Protože jsem o tebe měl strach!" vyjel Inuyasha naštvaně. "Ale…tos nemusel. Když už nic jiného, byla jsem se Sango!" Kagome uraženě vytáhla zapalovač a začala sbírat dřevo na oheň. "No tak promiň, že jsem se bál." Inuyasha si odfrkl. "Horký pramen? Kde?" zeptal se Shippo a skočil Sango na rameno. "Tímhle směrem. Je to asi pět minut cesty." ukázala mu Sango směr. "Jasně. Jdeme? Prosím…" škemral Shippo. Inuyasha a Miroku se na sebe podívali a přikývli. Kagome a Sango zatím sbíraly dřevo a Kagome nakonec zapálila oheň. "To je nebezpečná zbraň, to co máš v ruce." Sango se maličko odtáhla. "Nebezpečná?" Kagome škrtla zapalovačem. "Ani ne. Tím se zapalují věci…" Kagome zapalovač ukryla a natáhla se na spacák. Obě usnuly.
Kluci probírali jediné téma, které je napadlo-Kagome a Sango. "A kdy bude svatba?" zeptal se Miroku. "Svat-ba? Čí? Shippo, ty ses zamiloval?" zeptal se Inuyasha překvapeně. Shippo vystrčil hlavu z vody. "Co, já?" zeptal se vyděšeně. "Ty, Inuyasho. Kdy ty si vezmeš Kagome?" zeptal se Miroku. "Proč bych si ji měl brát?" Inuyasha si poklepal na čelo, ale pak mu to došlo. "Aha. Já bych si ji asi měl vzít, když spolu budeme mít dítě…" "Jo. To asi měl. Hele, nemáte pocit, že se rozpouštíte?" zeptal se Miroku. "Já jo. Inuyasho?" "Ne. Ještě tu chvíli pobudu." "Tak fajn. My jdeme." "Jasně." Inuyasha zavřel oči a ti dva vylezli, oblékli se a vydali se do tábora. Holky už byly vzhůru. "Miroku!" vyhrkla Sango a rozběhla se k němu. Padla mu okolo krku. "Sango? Co se děje?" "Ale, měly jsme návštěvu. Asi dva démony." objasnila Kagome. "Aha. Inuyasha tam ještě zůstal." "Hm. A co my s tím?" zeptala se Kagome. "Jen aby ses o něj nebála." "Měla bych? Není slabý." "To není. Jak myslíš." Miroku objal Sango a vychutnával si chvíli, kdy jí jeho ruka bloudila po těle. Když však narazil na jistou partii, přiletěla mu facka. "Jdu se projít." oznámila Kagome a zvedla se. Pomalu šla do lesa, ale když jim byla z dohledu, rozběhla se za Inuyashou. Za chviličku už byla u pramene. "Inuyasho?" zašeptala. Inuyasha zakmital oušky a otočil se na ni. "Ka-kagome? Co tu…děláš?" vykoktal. "Šla jsem za tebou." "Proč?" "Protože…protože…chyběl jsi mi." Kagome sklopila pohled. Inuyasha se na ni překvapeně podíval. Pak se usmál. "Hodláš tam stát ještě dlouho nebo se ke mně připojíš?" "Připojím." Kagome ze sebe shodila věci a vlezla k němu. Inuyasha si ji k sobě přitáhl a začal ji líbat. Kagome se k němu přidala a nechala ho, aby do ní pronikl. Prohrábla mu vlasy a zavzdychala. Inuyasha ji přetočil pod sebe a opřel ji o okraj. "Inuyasho…" zašeptala slastně. Inuyasha jí zacpal pusu polibkem. Kagome se prohnula a zase vzdychla. Přitáhla si ho k sobě blíž. Inuyasha se rty sotva dotýkal její kůže a pohyboval se čím dál víc rychleji. Kagome jim propletla prsty…

Dream (DRM) - My Will (Španělská TV verze - 1. ending)

23. března 2008 v 16:54 | Svip |  Inuyasha - Texty
Quise mostrarme
ante ti
como alguien de duro corazón
el tiempo pasó me arrepenti
ahora pediré tu perdón

Mi indesición causó
el gran error
me dominó el temor
Hoy me descubri
y ves ante ti
lo que hay en mi

Ven quiero saber que eres realidad
dame felicidad
¿qué hay en ti al reir?
¿qué hay en ti al llorar?
lo quiero descubrir
¿porqué esperar?

Siempre temi entregar mi vida
hoy ya no es asi
me decidi
y nada habra que me lo impida
Quiero que mi corazón lo goce
un sentimiento él desconoce
el amar sin freno
entregandose.

Dream (DRM) - My Will (Anglická TV verze - 1. ending)

23. března 2008 v 16:49 | Svip |  Inuyasha - Texty
I wake from my sleep and face the day,
That I have the hope to reach you someday,
I cannot go on take other steps,
'cause my way is not easy to go.

No, even I do really wanna see you,
I need to take my time,
Spend some days alone, being be myself, will be all I do
If doesn't exist an everlasting love in which I could believe,
I got hurt because, I was very awkward
Know it but I don't want no losing, no!

Thinkin' of you made me cry,
So my eyes, they were filled with tears,
And all I've got is my will to be with you again.
Thinkin' of you made me cry so many times,
The only thing that made me strong was you,
And I have my will to be with you someday

I felt like I was so independent,
And I kept the words, and I want you to know.
You were the one who made me smile,

Dream (DRM) - My Will (Japonská TV verze - 1. ending)

23. března 2008 v 16:44 | Svip |  Inuyasha - Texty
tsuyogaru koto dake shirisugiteita watashi
dakedo ano toki kara mayoi wa kieta yo

misetai to omou mono ga kitto atte
kikasetai kotoba mo takusan aru
egao nakigao mo zenbu mite hoshikute
matteiru watashi wa yamete
chansu o tsukamu yo

anata no koto o omou
sore dake de kokoro ga
tsuyoku nareru ki ga suru yo
hakanai omoi zutto
donna toki demo negau yo
anata ni todoku you ni tooo

Inuyasha-Kapitola 12.

23. března 2008 v 15:02 | Svip |  Cesta za Shikonem (Inuyasha) - dokončený příběh
Kapitola 12.
Miroku spal venku, ruku zaklíněnou pod tou sochou a na tváři blažený úsměv. Sango se na Shippa podívala. "Nechci vědět, o čem se mu zdá." zašeptala. "O mně těžko. To by neměl ten blažený výraz. Buď o tobě…anebo o stovce dalších děvčat." "Díky, Shippo. Tím jsi mě uklidnil." Oba se na něj zase zadívali. Po chvíli Miroku začal mluvit ze spaní. "Ano," zašeptal. "Ano, beru si Sango!" Sango se na něj zmateně podívala, ale když viděla, jak natahuje ruku, úplně si představila, kam ji chce položit. "Já ho přetrhnu." šeptla Shippovi a zmizela. Ten se za ní zmateně podíval. Sango se hned vrátila a vylila na Miroka studenou vodu. "Zchladni!" přikázala mu a šla dělat snídani. Miroku se na ni ublíženě podíval. "Co jí je? Asi neví, jak krásný sen se mi zdál…" Miroku si povzdychl. "Ale ví. Mluvil jsi ze spaní a jak jsi natahoval ruku…napadlo ji kam." Shippo pokrčil rameny a konečně z něj sejmul tu sochu. "Díky, Shippo." Miroku si promnul ruce a šel do chatky. Sango jenom slyšela kroky. "Tak už zchladl?" zabručela. Miroku si sedl vedle ní a smutně se na ni podíval. "Proč?" zeptal se smutně. Sango se tak vyděsila, že málem spálila jídlo. "Miroku! Co tu děláš?" zamrkala a dál se věnovala jídlu. "Proč jsi to na mě vylila?" "Ty mě musíš ošmatávat i ve snu? To ti to nestačí ve skutečnosti? Grrr!" "Sango…nezlob se!" Miroku si povzdychl. "Na a jez! Shippo!" Sango si vzala svou porci jídla a šla ven.
Kagome se probudila. Bylo už ráno, tak sešla dolů. Inuyasha se snažil udělat něco k jídlu, ale moc dobře to nedopadlo. "Dobré ráno, Inu." "Kagome? Ty už jsi vzhůru?" Inuyasha to vzdal. "O co ses to pokoušel?" "Dělal jsem něco podle tohohle." Ukázal na tlustou kuchařku. "Inu, ty umíš číst?" zeptala se překvapeně. "Ne, proč? Jsou tam obrázky a to mi stačí." Kagome se rozesmála. "Ale některé přísady jsou tam jenom vypsané." "Aha. Tak proto mi to nešlo…" Inuyasha se podíval na něco, co vzdáleně připomínalo hroudu těsta. "Tak dobře. Něco s tím uděláme. Ale ne teď." Kagome vytáhla z lednice nějaký sýr, salám a máslo a připravila jim chleby. "Ach jo. Měl jsem na tebe počkat." "To nevadí, Inu. Snaha se počítá." Kagome ho dlouze políbila a strčila mu chleba do pusy. "Inu, zajdeš se mnou k doktorce?" "Proč ne." Inuyasha snědl chleba a Kagome mu utekla. "Kam zase šla?" Inuyasha zakroutil hlavou a vydal se do jejího pokoje. Tam však nebyla. Prohledal celý dům a našel ji v koupelně. Kagome si zrovna čistila zuby. "Kagome, tak tady jsi." Inuyasha k ní přišel. Podíval se na kartáček na zuby, který ležel na umyvadle a vzal ho do ruky. Chvíli ho zkoumal a pak udělal jedinou rozumnou věc, která ho napadla. Začal s ním Kagome česat.
Rin si z nudy začala zpívat. Jaken nervózně poklepával dvouhlavou berlou o zem. Z berly vyšlehl plamen a zapálil Rin kimono. Ta vyděšeně vypískla a Jaken na ni hned namířil dvouhlavou berlu, ale opačným koncem, takže ji polil vodou. Rin se na něj naštvaně podívala. "Mistře Jakene, to jste udělal schválně?!" hlas měla tichý a smutný. Nastalo ticho, které rušila jen voda kapající z Rinina kimona. "N-ne! To nebylo…schválně! Věř mi!" Jaken na ni poulil oči a Rin to rozesmálo. "Já vím, že jste to neudělal schválně. Také by mě zajímalo, kde se lord-Sesshoumaru zdržel, ale on se nám nemusí zpovídat." "Jo, to máš pravdu." zaskřehotal Jaken. Rin se pousmála. "Co se to tu děje?" ozval se nevrle Sesshoumaru a podal Rin kytici. Rin:"To je…pro mě?" zeptala se nevěřícně. "Máš přece dneska narozeniny…" Sesshoumaru vyrazil. Jaken a Rin se po sobě podívali a vyrazili za ním. Rin vedla A-Una a do toho si začala zpívat. Sesshoumaru netrpělivě vyhlížel hrad. Do toho začala mít Rin zase hlad, takže zastavili u nějaké řeky. Sesshoumaru se rozzářil. "Jdu to tu obhlédnout. Zůstaňte tady!" přikázal Sesshoumaru a zmizel. Rin v řece ulovila pár ryb a s Jakenovou pomocí je upekli.
Byl večer a Sesshoumaru byl stále ještě na obchůzce. Jaken začal tušit, že to nebude jen tak. "Mistře Jakene?" "Co je, Rin?" "Myslíte, že to tu Lord-Sesshoumaru zná?" "Ano, zná. Už několikrát jsme tu byli. Někde tu sídlí jedna jeho známá." "Takže…" "Takže soudím, že náš lord se u ní zastavil." "A není tam už nějak dlouho?" "Rin, lord je dospělý a dělá mnoho věcí, o kterých ti vyprávět nebudu." :"Takže třeba vyvolává duchy?" zeptala se zvědavě. Jaken se zarazil. "Třeba ano, třeba ne." "Mistře Jakene, s vámi není žádná legrace…" Rin se zadívala do ohně. Jaken začal mít nepříjemný pocit. A pak to uslyšeli. Šum křídel a bzučení. "Rin, schovej se, to je jedovatý hmyz!" přikázal Jaken. "Dvouhlavá berlo!" přikázal a vyšlehl na hmyz oheň. Na další roj vyšlehl vodu, ale jeden ho stejně bodl. Jaken vykřikl a Rin vypískla. "Mistře Jakene, mistře Jakene!" vrhla se k němu, protože hmyz byl mrtvý. Žihadlo však zmizelo v Jakenově ruce. "Mistře Jakene, jste v pořádku?" zeptala se Rin skřeta. "Nejsem. Bodl mě." "Mistře Jakene, vydržte! Přinesu Vám tu květinu, pro kterou jste mě poslal minule. Vydržte!" Rin se rozběhla někam do hor. Jak tak šplhala po skále, začala se jí točit hlava. Podívala se dolů a byla na tom ještě hůř. "Nesmím spadnout. To prostě nesmím." říkala si, když šplhala. "Lidské mládě!" rozlehlo se kolem ní. Rin se vyděsila a přitiskla se ke skále co nejpevněji. "Prosím, nechte mě! Musím zachránit mistra Jakena. Prosím…" šeptala. "Lidské mládě!" rozlehlo se zase. "Prosím, moc vás prosím, nechte mě zachránit mistra Jakena. Moc vás o to prosím. štípl ho Narakův jedovatý hmyz. Prosím, nechte mě zachránit ho!" zavolala. "Lidi nezachraňujeme!" ozvalo se přímo za ní. "Mistr Jaken není člověk, ale skřetí démon!" pípla ustrašeně. Kolem ní se rozlehl krutý smích. "Nechme tedy lidské mládě, ať zachrání toho svého milovaného démona." "Děkuji vám." zavolala za nimi a šplhala dál. Už tu květinu viděla. Natáhla se pro ní, ale nedosáhla. Zkusila tedy vyšplhat ještě výš. Teď už na ni dosáhla, ale skála se jí začala drolit pod nohama. Převis, na kterém stála, zmizel a ona se pevně držela té květiny. Ale to nestačilo. Květina to nevydržela a Rin padala ze skály dolů. Dolů do řeky. "Lorde-Sesshoumaru!!!" zakřičela a pak žbluňkla do vody. Potopila se skoro na dno, protože řeka nebyla moc hluboká a naštěstí ani divoká. Rin se tedy brzy objevila na hladině a snažila se dostat ke kraji. Moc jí to ale nešlo. "Rin! Co tu děláš?" ozval se Sesshoumarův ledově klidný hlas. "Lorde-Sesshoumaru!" rozzářila se Rin a pak se zakuckala, jak se nechtěně nalokala vody. Sesshoumaru se zamračil. "Co tu děláš?" "Mistra Jakena štípl jedovatý hmyz a já mu šla pro tuhle květinu." "Co pořád Jaken s tím hmyzem má…?" Sesshoumaru natáhl k Rin ruku a vytáhl ji z vody. Rin se vydýchávala. "Děkuji, lorde. Už nebudu zlobit." vyhrkla. Sesshoumaru se beze slova vydal do tábora. 'Nebude zlobit? Jak to myslela?' řekl si v duchu.

Bajka

22. března 2008 v 11:06 | Svip |  Moje příběhy
Jednou mě moje dooost dobrá kamarádka poprosila, jestli bych jí nepomohla s bajkou, že ji nic nenapadá. Jelikož jsem se zrovna nudila, ak jsem souhlasila a tohle jsem splácala při dějepise. Sice to má do bajky hooodně daleko, ale stejně jsem si řekla, že bych to sem mohla dát. Ale nemohla bych být bajkařkou :D:D:D ještě někde mám jednu a tu sem časem taky dám...
Na jednom malém statku žili dva stejní psi, vlčáci Alík a Azor. Byli si neuvěřitelně podobní, až na jeden rozdíl-Alík nežral maso. Jednoho dne, když zase šli obědvat, už toho měl Azor dost.
(Azor): ,,Poslouchej, Alíku, proč ty vlastně nechceš maso?" Alík se zarazil.
(Alík): ,,Víš, mně moc nechutná."
(Azor): ,,A už jsi ho někdy zkoušel?" Alík odvrátil pohled. ,,Takže nezkoušel."
(Alík): ,,Ne."
(Azor): ,,Proč?"
(Alík): ,,Příčí se mi to."
(Azor): ,,Proč?"
(Alík): ,,Nevím. Mám radši zrní."
(Azor): ,,Feh. Zrní je pro slepice." Azor si znovu odfrkl. Alík měl pocit, že mu hoří tváře. ,,Mám nápad. Pojď se mnou!"
(Alík): ,,Kam?"
(Azor): ,,Jen pojď!" Alík se za ním poslušně vydal. Oba běželi do lesa. Azor chvíli čmuchal a pak ulovil králíka. Alík si k tomu zvědavě přičichl.
(Alík): ,,Co to je?" zeptal se zvědavě.
(Vlci): ,,To je králík. Náš králík." ozvalo se vzteklé zavrčení.
(Alík): ,,A kdo jste?" zeptal se trochu vyděšeně. Proti nim stály tři krvežíznivé šelmy s dlouhými tesáky.
(1. Vlk): ,,My? My jsme vlci." vyštěkl smíchy.
(2. Vlk): ,,Co děláte v našem lesem?" zeptal.
(Alík): ,,My jsme jen…"
(3. Vlk): ,,Co?" štěkl mu do toho.
(Azor): ,,Šli jsme se proběhnout a zabloudili jsme," vyhrkl a snažil se skrýt krev z králíka.
(1. Vlk): ,,Tak zabloudili…," opakoval po něm. ,,Tak to vám jistě nebude vadit, když vás sežereme. Máme hlad…"
(Azor): ,,Ale jistě. To chápu. Hlad je špatný." usmíval se. Alík se nedokázal pohnout.
(Alík): ,,Az-az-azore? Co-co t-to dě-dě-láš?" vykoktal.
(2. Vlk): ,,Jen nám dovoluje, udělat si z vás svačinku."
(Alík): ,,Sva-činku?" polkl.
(Azor): ,,Poběž!" vyhrkl a oba vyběhli. Probíhali rychle lesem, ale vlci jim stále byli v patách. Azor ještě zrychlil, ale Alík už nemohl.
(Azor): ,,Rychle, Alíku. Musíš přidat!" volal.
(Alík): ,,Když já už…nemůžu." štěkal zoufale.
(Medvěd): ,,Kdo se to opovažuje mě rušit?" ozval se hromovým hlasem.
(Azor): ,,Omlouváme…se, ale…ti vlci…jsou nám…"
(Medvěd): ,,Vlci? To jim lekce ode mě, velkého medvěda, nestačila?" zahřímal vztekle.
(3. Vlk): ,,Tak tady jste. Bude z vás skvělá svačinka," řekl podlézavě.
(1. Vlk): ,,A z vašeho přítele chlupáče hlavní chod," řekl a mlsně se olízl.
(Medvěd): ,,Chlupáče?" stoupl si a vlci uskočili.
(Vlci): ,,Om-omlouváme se. My…jsme…nevě…děli…" začali koktat. Všichni tři stáhli ocasy.
(Medvěd): ,,Něco jsem vám říkal. Varoval jsem vás a vy jste neposlechli." burácel dál. Pak je jednoduše zabil. Otočil se na Azora a Alíka. ,,Máte hlad?"
(Alík i Azor): ,,Trochu," pípli.
(Medvěd): ,,A zůstanete se mnou na oběd?"
(Alík): ,,Nesmíte se urazit, ale radši bychom šli." řekl nesměle.
(Medvěd): ,,Ale ne. Už?" zeptal se zklamaně. ,,Prosím. Zůstaňte. Máme vlka na jehličí. To je delikatesa." Oběma psům se rozzářily oči.
(Alík i Azor): ,,Tak dobře. Zůstaneme," řekli naráz a šli jíst. Psi se potom rozloučili a vrátili se domů. Tak začal Alík jíst maso.

V6 - Change the World (Španělská TV verze - 1. opening)

17. března 2008 v 17:55 | Svip |  Inuyasha - Texty
El mundo he de cambiar
para ir a un futuro ideal
en donde no reine el mal,
lo haré con decisión
un mundo donde reine el bien
¡Hay que lograr!

Con temor iba mi corazón
sin poder el futuro esperar
sin pensar ningun aliento
me podria animar.
Pero un dia te conoci
y encontre motivo para vivir,
con tu ternura e ingenuidad
conoci la verdad
brotando en mi un anhelo.

El mundo he de cambiar
quiero ver que podra llegar
un nuevo amanecer,
pues a tu lado sé
que mi futuro no es oscuro.
¡Cambiare!
Pues hoy sé
que lo lograre
junto a mi vas a estar,
abre tus alas ven
un mundo donde reine el bien
hay que lograr.

V6 - Change the World (Anglická TV verze - 1. opening)

17. března 2008 v 17:52 | Svip |  Inuyasha - Texty
I want to change the world
Keep on holding on your desire
You will get that shining love
That you can't wait to know
If you go on to get your goal
It's wonderland!

I felt so worried when I spout all the time
After all, the future's not lost
Because I know that there's nothing that I really want to know.
And that I met you so I could feel
What you should know
I finally find a love
And now I'm really feeling her right
'Cause the matter is gone
This is the way to love you!

I want to change the world!
Walk again, never miss the way
Don't be afraid, I'm with you
And we could fly away
If you could stay with me forever
Change my mind!
Won't get lost if your passion's true
I'm gonna fly with you again
So you could spread your wings
And you could fly with me away
It's wonderland!

V6 - Change the World (Japonská TV verze - 1. opening)

17. března 2008 v 17:42 | Svip |  Inuyasha - Texty
I want to change the world
jounetsu tayasazu ni takanaru mira
te o nobaseba kagayakeru hazu sa
It's wonderland

kimi no kokoro furueteta asu no mienai yo
nanimo shinjirarezu mimi o fusagu
kimi ni deaeta toki hontou no ibasho mitsuketa
nanigenai yasashisa ga koko ni atte
bokura mezameru

I want to change the world
nido to mayowanai kimi to iru mirai
katachi doreba doko made mo toberu sa
Change my mind
jounetsu tayasazu ni shiranai ashita e
tsubasa hiroge hanabatakeru hazu sa
It's wonderland

Diplomky za spřátelení

16. března 2008 v 19:39 | Svip |  Za spřátelení
Takže...konečně se mi povedlo sem dát ty diplomky. Gomenasai, že tak pozdě. Já vím, já vím, jsem děsná. Ale doufám, že se vám i tak budou líbit :)

Inuyasha-Kapitola 11.

13. března 2008 v 18:09 | Svip |  Cesta za Shikonem (Inuyasha) - dokončený příběh
Gomenasai. Vážně se moc omlouvám, že jsem sem už dlooouho nic nepřidala, i když jsem to slibovala, ale měla jsem moc práce a pak mi nešel pc...no co, už přestávám žvatlat, pže si to stejně nikdo nebude číst a jdu sem dát tu dlouho slibovanou další kapitolku. Užijte si čtení (a snad se do toho nezamotáte tak, jako já...O:-) )
Kapitola 11.
Inuyasha a Kagome procházeli obchodem. Hledali nějaký vhodný dárek pro Soutu, mamku, dědu, Buya a Sango. "Hej, Higurashi, ahoj!" zavolal na ni Hojo. Inuyasha ji pevně chytil za ruku. "Ahoj, Hojo. Znáš se už s mým přítelem, s Inuyashou?" Kagome se na něj mile usmála a Inuyasha šíleně žárlil, i když neměl proč. "Neznám. Ahoj, já jsem Hojo. Kagomin…řekla jsi, že je to tvůj...přítel?" zarazil se najednou Hojo. "Ano. Řekla. To je můj přítel Inuyasha. Inuyasho, to je můj spolužák Hojo." "Bohužel jen spolužák. Máš štěstí, že s ní můžeš být." Hojo k němu natáhl ruku a Inuyasha instinktivně sáhl po Tessaize. Hojo na něj zmateně koukal a Inuyasha si uvědomil, že Tessaigu nemá. V duchu zaklel. Kagome si oba zmateně prohlížela. Hojo stále stál s nataženou rukou a Inuyashu napadlo mu podat tu svou. Oba si potřásli a Kagome si oddychla. "Tak, Inuyasho, jdeme?" "Jasně." Inuyasha ji objal kolem ramen a vydali se dál. "Napadá tě, co dát Sango k těm Vánocům?" "Myslel jsem, že jí dáme tu paličku na Miroka." "Ale ne. Dala bych jí něco jiného, ale co?" "To je otázka." "Jo. Je." Kagome se zamyslela. Inuyasha zatím přemýšlel, co by měl dát jí. "Co takhle…něco na leštění bumerangu?" "To tu prodávají?" Inuyasha se zmateně poškrábal na tváři. "Máš pravdu. Asi ne. Možná…nějaký řetízek. Co ty na to?" "Co já na to? Že jsem vybíral dárek pro Shippa a Kiraru." "No jo." Kagome vytáhla peněženku a zkontrolovala obsah. Peněz měla víc než dost. "Co dáš svému dědovi?" "Ještě nevím. Asi řeknu Mirokovi o nějaké sútry." "Počkej! Co když bude chtít zapečetit studnu?!" "Kdo? Miroku? To by neudělal." "Myslím tvého dědu." "Aha. No tak to nevím." "Já bych věděl…" Inuyashovi jiskřily oči. "Copak?" "Useknu Sesshoumarovi i tu druhou ruku." "Inuyasho!" vyhrkla Kagome naštvaně. "Nu co?" "Na to ihned zapomeň!" "Proč?" zeptal se zmateně. "Jinak ti řeknu TO SLOVO." "Ale…ne! Neříkej mi TO SLOVO!" "Jestli nenecháš těch hloupých nápadů, tak ti TO SLOVO řeknu." "Kagome, prosím, neříkej mi to slovo!" "Tak dobře. Já sice nechápu, proč bych ti 'osuwari!' nemohla říct, ale…proč se válíš na zemi?" zeptala se napůl naštvaně. Inuyasha vztekle zavrčel. "Já ti přece os…" "Mlč!" Inuyasha vyskočil a zacpal jí pusu. Kagome zamrkala. "Kagome! Jsi to ty? Kagome!" ozvaly se dívčí hlasy. "Ayumi! Eri! Yuko! Ráda vás vidím. Jak se máte?" Kagome se s nimi objala. "My se máme dobře. Ale co ty?" "Ještě pořád jsi nemocná?" "Přijdeš v pondělí do školy?" "Kagome?" "Holky, holky, počkejte! S Inuyashou se už znáte, že jo?" "Jo." Všechny tři se tajemně usmály. "Do školy asi nepřijdu. Musím se ještě zeptat doktorky, ale asi mě nepustí." Kagome si povzdychla.
Sesshoumaru seděl u ohně a zamračeně pozoroval pečící se ryby. Přemýšlel o svém mladším, nevlastním bratrovi Inuyashovi a o jejich vzájemné nenávisti. Kolem Sesshoumara pobíhala smějící se Rin a Jaken se ji marně snažil chytit. "Rin! Nech toho! Lord-Sesshoumaru potřebuje klid! Tak už přestaň povykovat!" "Mistře Jakene, že mě nechytíte!" Rin vesele zaběhla do lesa. Jaken běžel za ní. Sesshoumaru zvedl hlavu a zadíval se na hvězdy. Měsíc v úplňku zářil víc než jindy a Sesshoumaru se chtě nechtě pousmál. "Rin! Stůj! Rin!" ozvalo se z lesa Jakenovo skřehotání. Sesshoumaru přičichl k rybě. "Jakene! Rin!" řekl tiše, ale oba ho stejně slyšeli a přiběhli k němu. Mlčky začali večeřet. Sesshoumaru nastražil uši. Zvedl se a došel k lesu. Chvíli se rozhlížel, ale pak se vrátil. V jantarových očích se mu odrážel oheň a se stříbrnými vlasy si pohrával vítr. "Rin, ty nemáš hlad?" zeptal se malé holčičky. Rin na něj upřela oči. "Ani ne. Lorde-Sesshoumaru, já…přemýšlela jsem. Jak jsem počítala, zítra by mi mělo být osm. Rin si objala kolena. "Osm." zopakoval zamyšleně Sesshoumaru. 'Je tak malá. Vůbec by s námi neměla putovat. Měla by být ve vesnici…' říkal se v duchu. "Na chvíli se vrátíme na můj hrad. Naraku samozřejmě zmizel. Ksakru! Ten parchant už mi leze krkem víc jak Inuyasha. Feh!" jak Jaken, tak Rin už si na jeho proměnlivé nálady zvykli. Rin něco napadlo. "Lorde-Sesshoumaru?" začala nesměle. Sesshoumaru k ní stočil jantarové oči. "Ano?" "Já…mohla…totiž…to je jedno." Rin si sedla ke stromu. "Jen to dořekni!" "Totiž…ne. Je to hloupost. Omlouvám se." Sesshoumaru pokrčil rameny. Rin za chvíli usnula. Sesshoumaru podal Jakenovi kožešinu, aby ji do ni zabalil. "Klidně spi!" řekl Sesshoumaru a přihodil do ohně další polena. Jaken přikývl a usnul. Sesshoumaru se znovu zadíval na hvězdy.
Rin se probudila, ale vstávat se jí nechtělo. Skutečnost, že leží zabalená v kožešině svého lorda ji natolik potěšila, že se úplně rozzářila. "Můj pane, neměl bych vzbudit Rin?" zeptal se Jaken tiše. "Ne! Nech ji ještě spát! Dnes je její velký den. Je zase o rok starší." "To je pravda. Stejně je to ale ještě děcko." "Jakene, nech toho!" řekl energicky Sesshoumaru. Jaken chtěl ještě něco namítnout, ale nechal toho. "Dobré ráno." řekla Rin a pořádně zívla. Sesshoumaru se pousmál. "Lorde, Vy se usmíváte!" rozzářila se. "Vskutku. Je to pravda. Můj pane, půjdeme tedy?" "Jakene, ty si nedáš pokoj! Nech ji, aby se najedla!" Sesshoumaru si od Rin vzal kožešinu. Jaken jí s bručením podal něco, co se vzdáleně podobalo králíkovi. Rin se do toho hladově pustila. "Hned jsem zpátky! Zatím to tu ukliďte!" Sesshoumaru se rozběhl pryč. Rychle běžel až doprostřed lesa, kde se shromažďovali odporní démoni. "Co tu chceš?" vyštěkla velká krysa s pěti očima. Všechny jí rudě zářily. Sesshoumaru vztáhl ruku po Tokijinu. "Odpověz! Hakushi se tě na něco ptala." vyštěkla pětimetrová kudlanka nábožná. Sesshoumaru zavrčel. "Víte kdo já jsem?" vrčel nepříčetně. "Ty? Podřadný démonek, co se pachtuje s lidmi?" vysmívala se krysa Hakushi. "Moje jméno je…" Sesshoumaru vytáhl Tokijin a sekl s ním po nich. Meč v jeho rukách jakoby zářil. "Sesshoumaru! To si pamatujte!" vyhrkl, schoval Tokijin a otočil se. démoni se však naštvali. Sesshoumaru se začal přeměňovat, až před nimi stál obrovský bílý pes, s rudýma očima a srpkem na čele. Levou přední nohu měl useklou, ale to mu na hrůzostrašnosti neubralo. Démoni se začali stahovat do ústraní. Sesshoumaru se na ně vrhl, tak se rozutekli. Sesshoumaru se přeměnil zpátky, odhodil si stříbrné vlasy z obličeje a vydal se za Rin a Jakenem.chvíli váhal, ale pak Rin natrhal pár květin. Při tom vzpomínal na svou matku. Květiny nenáviděla. Nenáviděla všechno kolem sebe, kromě drahých perel, látek a kamenů. I Sesshoumaru pro ni byl přítěž. Veškerou aroganci a nenávist pochytil od ní, protože jeho otec raději odešel za tou lidskou princeznou. Sesshoumaru se vrátil do současnosti. Prsty s dlouhými jedovatými drápy se mu třásly. Vzpomněl si, jak s Inuyashou bojoval o Tessaigu, meč, který ničí. Chtěl ji získat a nepříčilo se mu projet rukou Inuyashovým tělem. Inuyasha mu to však oplatil tím, že jemu, mocnému Sesshoumarovi, v jeho psí podobě uřízl levou tlapku. "To všechno se stalo asi před rokem, ale připadá mi to jako včera." Sesshoumaru zakroutil hlavou a zvedl květiny.

takže...

4. března 2008 v 13:54 | Svip |  Já a zase já
mno...takže...jelikož jsem se o prázkách chvíli nudila a něco hledala v pc, konečně jsem našla ten program na úpravu obrázku (po pravdě...nejspíš jsem ho vytáhla z koše), takže dneska (nebo zítra) by se tu měly objevit diplomky :) ale asi až zítra, páč dneska mám v plánu dát další kapitolku (jestli se doma dostanu na pc), takže...to je asi tak všechno, co bych řekla. snad jedině...anebo ne :D